Stavanger a jedna populární skála

18. června 2008 v 21:41
Tak konečně report z našeho výletu za odměnu. Za odměnu , protože jsme s Nikou vyrazily na jih hnedle po zkouškách. Objednaly jsme si lodičku do Stavangeru a taky jsme chtěly vyrazit na jednu populární skálu, co se tyčí 600 metrů nad fjordem a jmenuje se Preikestolen. Počasí bylo ostatně jako celý květen v Norsku perfektní, sluníčko a azuro. Ve Stavangeru e podobně pěkně jako v Bergenu, krásný bylo toulat se malýma uličkama plnýma starých dřevěných domečků a dobrodružně bylo hledat bílý domek na kraji města, ve kterém měl bydlet Oyvind, u kterého jsme měly dva dny nocovat. Řidič v autobusu nejprve vypadal , že o tom místě nikdy neslyšel a nejvíce ho pobavila má hláška, že by to měl být bílý domek na kraji cesty( ve Stavangeru jsou totiž všechny domky bílé) Nakonec jsme ale na bio farmu dorazily a poustevnicky žijící,ale moc milý a vtipný Oyvind hned získal přezdívku "bio boy". Západ slunce jsme sledovaly z nedalekého kopce plného malých oveček, povalující se vlny a prastarých vikingských usedlostí, z nichž zatím nikdo neudělal turistickou atrakci,y a po mátovém čaji jsme zapadli do pravých peřin. První budíček kolem šesté ráno další den jsme zavrhly a po snídani s bio chlebem a bio ovocem jsme vyrazily na trajekt směrem na Preikestolen. Já se nejdřív mračila stejně jako obloha, protože jsme nesehnaly levnější lístek, ale jakmile vylezlo sluníčko a uviděla jsem výhledy bylo mi jasné , že ten výlet stál za to. Na pohledech na vyhlídce vždycky vysedávalo alespoň dvacet lidí, čekala jsem proto, že jich tam bude tak dvě stě, ale nakonec jsme si tam ten výhled užívaly skoro samy a potkaly dvě skupinky Čechů, ani se nám nechtělo zpět. Večer jsme si daly ještě malý cyklovýlet kolem stavangerských jezer plných vodního ptactva všeho druhu, smočily nohy u třech vikingských mečů. K večeři jsme uklohnily bramboráky, které bio boy velmi ocenil, poslouchaly jsme zpěv jakési Češky , jejíž jméno jsme nikdy neslyšely. a překvapeně zíraly, když nám vyprávěl, jak žil rok na zapadlém statku kdesi u Brna… Zahrály jsme si volejbal zahřívaly vajíčka pro slepici a bylo nám fajn. Další den jsme vyrazili do proslulého muzea ropy, na muzeum sardinek a na moderní umění bohužel nezbyl čas, pokusily jsme se stopovat, ale bohužel nikdo z těch šesti aut ,co nám za pár minut zastavily, nejel přímo do Bergenu, tak jsme pro jistotu zvolily autobus a vyrazily zpět.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eny Eny | 19. června 2008 v 18:33 | Reagovat

To není možný, aby tam bylo takhle krásně!!! A neříkej že jo, protože jinak tu zkoušku můžu předem vzdát, jelikož nebudu myslet na nic jinýho!! :)

2 Sláva Sláva | 24. června 2008 v 11:45 | Reagovat

Teda, uz vim, kam pojedu, az na to jednou nasetrim :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama